Lopatkový seriál – ČÁST 4. CHAPADLO

ČÁST 4. CHAPADLO
Lopatka je u člověka dokonalým nástrojem, a to například z důvodu, že díky ní můžeme naši horní končetinu prodloužit až o cca 20cm. Tento fakt nám v sebeobsluze mnohdy usnadní život. Je to ovšem benefit, ve kterém často tkví potíže.
Prodloužení ruky jako chapadla bychom měli využívat například v případě, že na něco potřebujeme došáhnout, někam se natáhnout, apod. V opačných situacích kdy není potřebné, aby k prodloužení došlo zůstává lopatka stabilní a pro pohyb pažní kosti plní funkci pevného bodu(ukotvení svalů, jejichž druhý konec svým tahem vykonává pohyb pažní kosti).. Stává se ale, že tento manévr chapadla využíváme převážně, a tak zcela přestaneme využívat ramenní kloub. Vše je ovládáno pohybem lopatky na hrudníku místo toho, aby docházelo k pohybu v pažní kosti a tak lopatka neplní funkci pevného bodu.
V jednom z dílů tohoto seriálu jsme řešili nezbytnost oddělení lopatky od pažní kosti. Zde se jedná o naprosto stejný princip. Je nutné, aby člověk byl schopen tohoto oddělení i v otevřeném kinematickém řetězci a jeho ramenní pletenec nefungoval pouze v „modu chapadlo“. V opačném případě dochází k nerovnováze a fungování v nevhodném pohybovém stereotypu, který sebou může dříve neob později přinést potíže pohybového aparátu, zranění či bolesti.
Přiložené fotografie znázorňují korekci oddělení lopatky od pažní kosti při cvičení se závěsným systémem.