Lopatkový seriál – ČÁST 2. TYPICKÉ ZAVÁDĚJÍCÍ POVELY URČENÉ KE KOREKCI RAMEN

ČÁST 2. TYPICKÉ ZAVÁDĚJÍCÍ POVELY URČENÉ KE KOREKCI RAMEN
Lopatka by měla být plošně uložená vzadu na hrudním koši, její vnitřní hrana cca 5 cm od páteře a spodní úhel směřující mírně zevně. Celá zahlazená a nevyčnívající díky vazivu a svalům, které ji překrývají a obklopují. Nerovnováha ve svalech může způsobit posun lopatky z jejího centrovaného postavení směrem ke zkráceným tkáním, pak dochází k vychýlení lopatky ze středního postavení a rozhodí se celý systém.
Většinou se jako vadný stav udává převaha horních fixátorů lopatky a prsních svalů, kdy dochází k zvednutí ramene směrem k uším a dopředu. Na základě toho se doporučuje dávat ramena od uší a dozadu. Tento návod zná snad každý a většina lidí se jím řídí. Realita ale často bývá taková, že se lidé ve snaze tělu pomoci urputně snaží ramena stáhnout co nejníže to jde a dotáhnou to až do opačného extrému, a to příliš velké deprese (stažení směrem dolů) ramene. Neustálým a nepřiměřeným tahem směrem dolů dochází k dráždění úponů svalů, které jdou z lopatky a upínají se na krční páteř. Následný vliv není pozitivní, může dojít k vyvolání bolestivosti krční páteře či zranění. Další nevhodný povel je „lopatky k sobě“, plynoucí z představy, že tím napravíme protrakci ramene. Většinou dojde místo uvolnění pažní kosti a lopatky pouze k přitažení lopatek k sobě a nevhodné aktivitě mezilopatkových svalů. Hlavice pažní kosti jako taková zůstává ve stále stejném postavení, a k žádnému ovlivnění nedochází.
Rovnováha je faktorem určujícím ideální tělesný stav. Pokud chci na těle pracovat, pak je třeba znát optimální nastavení daného segmentu a k němu cílit. Když je jedním z důvodů proč je segment v nevhodném postavení zkrácení svalů a jiných měkkých tkání, je třeba tyto tkáně uvolnit, ne je pouze na sílu přetahovat.